MÍLA TOMÁŠOVÁ: PROBUZENÍ

Probuzení
Ráno jsem vztala,
abych tě pozdravila,
tak jako dřív

Však ať jsi všude,
nikde tě nenalézám

Tvuj oltář zprázdněl
a ruže na něm již nevoní

I všechny ostatní věci jsou prázdné
Ale přece všechny prorustáš,
jako strom Bodhy

Nejsi tu jako dřív v mém srdci,
neboť hle, již není srdce
a ani já tu nejsem jako dřív

Než zemřít jsem si přála ve tvém objetí
Nejsi tu ty
a nejsem tu já
a přec tě tolik mám,
že zhaslo přání poslední,
abych objetí tvé ještě vnímala
V naprosté jistotě, že vždy tomu tak bylo
na počátku a po všechny věky věku
Míla Tomášová (čas a prostor)

https://facebook.com/300469593488791/posts/469455486590200/?refsrc=deprecated&_rdr